článek
Josef Vojtek nezpívá na vlastní triko (když má navrch KABÁT)
Cestou na Mělník mi zadrnčel mobil. Vydavatelka pohodového časopisu se mě zeptala, zda pro ně nechci udělat rozhovor se ZZ TOP, který jí nabídla gramofirma. Kdo by nechtěl, že? Přesto jsem zdvořile odmítl. Představa, že budu po drátě lámat duchaplnosti z vousatého chlapíka, který se v Texasu otravuje u aparátu a přemítá, kdy konečně bude mít ty východní Jugoše z krku, nebyla ani z desetiny tak lákavá jako vyhlídka na večer se zpěvákem skupiny KABÁT. Zvláště když mi dal volnou ruku, abych vybral místa, kde si všechno řeknem z očí do očí. Jaképak telefonky!
Protože Josef Vojtek je svým způsobem také hostinský, vlastně majitel Pepé Baru, který nechal zřídit v suterénu svého domu v Teplicích, vybral jsem pro naši slezinu z několika mělnických restaurantů Edy Soukupa ten, který bývalý kytarista skupiny Ants doslova vydoloval ze zanesených sklepů pod Náměstím Míru. Podle znaku na rohovém domě, písemně doloženém z roku 1460, pojmenoval vinárnu Modrá hvězda a v jejím třetím, nejspodnějším podlaží umístil keltskou kuchyni, kde se grilují šťavnatá masa na otevřeném ohni.
Josef Vojtek prohlásil, že jako ostrý chlapík volí ostrá jídla, a po sýru camadet s chilli papričkami si nechal doporučit rajčaty prokládaný špíz. Zapíjel ho bílou Mělničinou, kvalitním sudovým vínem, které sklepmistr Vojtěch Kušina vyrábí speciálně pro Modrou hvězdu ve zdejší Střední zahradnické škole.
Pochopitelně jsem byl zvědav na Vojtkův splávek, neboť podle "oficiálního" zápisu z turné KABÁTU Děvky, ty to znaj skupina na dvaadvaceti tisících najetých kilometrů spotřebovala osmdesát litrů whisky a dvě stě litrů kořalky. To se odehrálo před deseti lety, kdy jsem jako šéfredaktor hudebního časopisu poslal za Vojtkem do Teplic naši redakční elévku, aby přivezla reportáž z kabátího flámu. Vrátila se poněkud zklamaná, protože -- jak napsala - "u Vojtků to v první moment vypadalo na spokojený sektorový večer s kafem namísto vizoura". Nakonec se v teplickém "rokáči" vše v dobré obrátilo...
DO PRAHY ZA JASNOU HLAVOU
Na Mělníce to zprvu také vypadalo na suchý zákon, protože náš host bral antibiotika, ale když Eda Soukup odemkl dvířka k archivu vín, nahrubo vytesanému v kameni, a po domácím calvadosu nabídl jemný Kerner, ročník 1999, s kterým Kušina vyhrál zlatou medaili na soutěži vín na Karlštejně, ani jsem nemusel Pepovi pokládat obvyklou seznamovací otázku: "Tak jak? Pivař nebo vinař?"
Já mám tátu Moraváka narozeného na Slovensku, děda je přímo z Bzence a máma od Benešova, takže jsem vyzkoušel všechno -- od slivovice po víno. Bohužel jak jsem naučený spíš na pivo, víno piju podobně rychle a většinou dřív končím.
To tě neláká taková ta vinařská latina, kdy se k poháru vína nejprv dlouze čichá a pak se hledá na patře chuť kopřiv nebo černého bezu?
Ke mně chodí, jak říká Hurvajs z naší kapely, jenom samé špatné zprávy ze dna. Ale když se blíží po prázdninách sezóna muzikálů a já potřebuju v šatně skrýt, co jsem v létě nabral, každý mi radí, že je lepší pít vinný střik než pivo.
Zdroj: Jaromír Tůma, SPARK
Komentáře:
Josef Vojtek nezpívá na vlastní triko
bfaPpCsB - 13.09.2012, 21:43:22
What a great reosurce this text is.