recenze
Jak se skupina Kabát vyrovnala s neuvěřitelným (komerčním) úspěchem kompilace Suma sumárum ?
Tepličtí na to šli hodně od lesa a jakoby mimochodem vydali jedno z nejlepších alb svojí neuvěřitelné kariéry. Proč jedno z nejlepších ?
Vysvětlení je zcela jednoduché: mix chytlavých refrénů, geniálně zvládnutých sborových zpěvů, typických textů a teplického pojetí rock'n'rollu
je tak vyrovnaný, až z toho mrazí. Samozřejmě: tu a tam člověku přijde ten či onen fragment povědomý, ale daleko důležitější je tady celek.
A ten drží pohromadě absolutně stabilně. Člověk samozřejmě může, ale nemusí věřit tomu, že album bylo (a zdaleka ne poprvé) doděláváno na
poslední chvíli, nicméně na výsledku to buď absolutně není znát, nebo mu to hodně pomohlo. Ležérní IRSKÝ HODY se můžou zdát
jako menší slabina, nicméně skvěle fungují jako spojka obou poloh desky.
Nemůžu si pomoci: ať to přebírám jakkoliv, v kontextu tvorby
skupiny se tomuto albu nedá vyčíst vůbec nic. Josef Vojtek zpívá jako chraplavý bůh, kytarové duo Váňa/Krulich si kvalitní riffy a vyhrávky
přehazuje absolutně cílevědomě a suverénně sem a tam. No a klidný pól Milan Špalek zase jednou (zřejmě převážně u ryb) zplodil hned několik
textových perel. Stačí si poslechnout SHOŘEL NÁŠ DŮM (zde flegmatický baskytarista obstaral i hudební stránku) nebo FRAU VOGELRAUCH (Martine,
drž se a neber si to tak...). Dvakrát do hry zasáhl i občanský spolupracovník skupiny Tomáš Hájíček z Krucipisku. Jeho text ke skladbě
CIRKUSOVEJ STAN přitom dosahuje kvalit jeho někdejšího, téměř geniálního MÁM OBĚ RUCE LEVÝ. Hit na hit, bezvadný zvuk, kapela v té
největší pohodě. Dole v dole(celá deska) má oprávněné ambice na obrovský úspěch. Možná proto - nebo právě proto - , že se nikdo nesnažil
vyprodukovat druhou POHODU. Na jedné straně by něco takového sotva vyšlo, na straně druhé ten, kdo kapelu alespoň trochu zná, ví, že
to absolutně není její styl.
Zdroj: Rockshock 16/2003 Nikolas Krofta, www.rockshock.cz
Komentáře:
Dole v dole
MARTIN - 07.12.2006, 20:05:45
joooooo bude to super cédo tohle bude teprve nářez jako blesk