rozhovor

Jsem pěknej pošuk

Za rok vám bude čtyřicet. Cítíte to, čemu se říká krize středního věku?
Člověk je stár tak, jak se cítí. Takže jsem to pořád já, kluk po vojně, kterej byl nadrženej dělat big beat, milovat pěknou holku a mít krásný děti.

Už plánujete, jak tohle jubileum oslavíte ?
Neplánuju. Ale určitě tam budou všichni kamarádi a pořádně to rozjedem! Zase budu jako urvanej ze řetězu.

Myslíte někdy na důchod? BUdete v parku krmit holuby, nebo sedět v křesle a poslouchat na plné pecky třeba rockery z kapely Motörhead?
Kdyby Motörhead hráli živě, určitě bych se stavil. Jinak z důchodu zatím nedělám vědu. Vždyť jsem kluk po vojně!

S Kabátem hrajete spoustu let. Vzpomínáte rád na doby, kdy jste byli zábavová kapela? Vzpomínám. Byla to léta "sex, drogy, rock 'n' roll". Jsem rád, že je to za náma.

Teď přišla velká turné. Jaké pocity zažíváte, když stojíte před davem rozvášněných fanoušků? Radost, zadostiučinění, únavu?
Nedělám rozdíl, jestli hraju při našem turné pro dvacet tisíc lidí, nebo pro tři sta lidí. Je to pořád stejnej adrenalin a vždycky do toho jdeme naplno. Na únavu při vstupu na pódium zapomenete.

K rock'n'rollu patří i fanynky, které pro svůj idol udělají téměř cokoliv. Dostáváte nabídky na rande, plyšáky, zamilované dopisy?
Pomocí internetu můžeme komunikovat s fanoušky i v době, kdy kapela stojí. Ovšem, co je zajímá, co připravujeme a co zrovna děláme. To je super. Pokud jde o jakékoliv nabídky, nejsme zrovna kapela, na kterou by se na začátku koncertu sneslo hejno plyšových medvídků. Ani ženy neomdlévají nad krásou našich snědých tváří. Spíš odpadávají pod vlivem alkoholu. To je právě ten rock'n'roll.

Dnes už víte, co znamená šoubyznys. Šel byste do toho znovu, když znáte všechny klady i zápory?
Jak se říká, dali jsme se na vojnu, musíme bojovat. Tuhle práci miluju se vším, co mi přináší, ale i bere.

Vzala vám i vaše první manželství. Jednou jste řekl, že je to jedna z věcí, kterých v životě litujete, hlavně kvůli synovi. Jak jste se s touhle životní situací vyrovnával?
S takovou situací se asi každý vyrovnává těžko. Nejde vysvětlit malýmu dítěti, proč už se rodiče nemají rádi a proč se rozcházejí.

Jak se synem vycházíte dnes? Co říká na vaši muziku a na to, co vyvádíte na pódiu?
Myslím, že Pepa je natolik inteligentní, že když lítám po pódiu jako pošuk a zpívám "Denně vožralej", tak se snad za tatínka nestydí. Momentálně studuje gympl, ale doufám, že v něm hudba vytváří stejné příjemné pocity jako ve mě.

Vzpomínáte si, jaký jste byl v jeho věku? Rebel, nebo hodný kluk?
Nebyl jsem zrovna rebel, ale neměl jsem rád nespravedlnost a od toho se odvíjel můj vztah k okolí. Ve škole jsem nenáviděl ruštinu, matematiku a hudební výchovu, naopak mě bavila fyzika, přírodověda a tělocvik.

Dnes máte dvouletou dceru. Myslíte si, že jste to, čemu se říká vzorný táta? Jak vypadá třeba den, kdy jste s Valentýnkou úplně sám?
Na otázku, jaký je kdo táta, by měly odpovídat děti, ne rodiče. S Vájou chodíme hodně ven, ať je to v zimě nebo v létě. Teď třeba sbíráme na louce před chatou luční koníky a večer je zase pouštíme do přírody. A je krásný pozorovat toho špunta, jak těm koníkům fandí při skákání.

A když je celá rodina pohromadě?
Snažíme se být s dcerou hodně na čerstvém vzduchu, takže často jezdíme od Krkonoš od Špindlu. Letos jsme jeli poprvé autem do Chorvatska na místo, kam Sabina jezdila odmala. Byli jsme tam deset dní a Kvíče, tak říkáme Valentýnce, se tam moc líbilo.

Máte nějaký cestovatelský sen?
Mám moc rád i Šumavu, kam jsem jezdil se synem pod stan. Můj sen jsou Azorský ostrovy, kde je možné pozorovat velryby ve volný přírodě.

Jste vyučený opravář telefonů. Dokázal byste ještě dnes opravit telefon? Co by se muselo stát, abyste se k této práci vrátil?
Nikdo mě nepřinutí vrátit se ke spojům a opravovat telefony! Za prvné už je dnes jiná a doba a netočí se s tou klasickou starou pružinovou číselnicí. A za druhé prostě NE-NE-NE-NE-NE!

Naštěstí se tam vrátit nemusíte, Kabát je úspěšná kapela. Co ale děláte teď, uprostřed srpna?
Právě odpočíváme po skvělém turné Dole v dole. Jedenáct koncertů vidělo asi 180 tisíc lidí. Chci ještě jednou poděkovat všem. Na podzim vyjde DVD se záznamem turné a já doufám, že se bude také líbit. Příští rok půjde Kabát do studia a bude připravovat nové CD.

Na podzim vás také čeká role Athose v muzikálu Tři mušketýři. Jak se těšíte na šermířské scény?
Šerm je první věc, kterou začínáme zkoušet. Opravdu se moc těším, protože mě tahle "disciplína" hrozně baví. Udržuje člověka ve fyzické a psychické kondici, protože musíte být neustále ve střehu, a i když je všechno přesně nazkoušený, není jistota bezpečnosti obou aktérů zaručena. Což jsem si v minulosti ověřil na vlastní kůži v muzikálu Hamlet.

Co se stalo?
Někde se prostě stane, že ruka ujede a zásah meče není tam, kde by ho člověk čekal. No a já to nečekal a pak jsem necejtil palec u ruky dva měsíce.

Vlastníte nějakou zbraň?
Ne, ne. Zbraně nemám rád a nevlastním tudíž žádnou. Šerm je něco jiného.

Jste tedy nepřítel zbraní. Proto má na koncertech Kabát ochranku?
Ano. Kocerty naší skupiny nejsou jen záležitostí pěti aktérů na pódiu, ale jede s námi až osmdesátičlenný tým lidí. Neradi bychom ohrozili průběh turné a práci všech těch lidí. Vždycky se najde nějaký pitomec, který vám může chtít ublížit. Vezměte si třeba před léty, jak v Brně nějaký cvok pobodal Ondru Hejmu. Tak tohle se u nás nesmí stát.

Zpátky k mušketýrům. Proč vlastně nehrajete D'Artagnana? Mohl jste si zahrát se Sabinou zamilovaný pár...
Role D'Artagnana mi byla od produkce Divadla Broadway nabídnuta jako první, ale mně se nechtělo zpívat pět z pěti písniček o lásce. Daleko víc se mi líbila role Athose, a tak jsem ji po dohodě s producentem Oldou Lichtenbergem a autorem hudby Michalem Davidem dostal.

Četl jste Dumasovu knížku?
Jestli mě paměť neklame, tak jsem knihu obešel a rovnou zasedl k televizi. Viděl jsem klasickou verzi s Michaelem Yorkem v hlavní roli, pak Tři mušketýři po deseti letech a i francouzskou komedii Čtyři sluhové a čtyři mušketýři.

Vaše záliba ve filmech je známá. Jaké filmy máte vlastně rád - sci-fi, akční, horory, historické?
Mám filmy fakt rád a k některým se stále vracím. Třeba k filmům Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková, Obecná škola a filmy tohoto typu. Samozřejmě, že zkouknu i ty, které nepatří mezi kinematografické skvosty, ale aspoň u nich nemusí člověk dlouho přemýšlet nad zápletkou a v noci se kvůli nim nebudí ze sna.

Koukáte třeba i s dcerou na pohádky?
Koukám velice rád, protože pohádky miluju. Dokonce teď o prázdninách jsem na chatě znovu otevřel knihu pohádek Boženy Němcové a celou jsem ji přečetl. U Valentýnky teď vede knížka Krteček a autíčko, kterou si čteme vždycky před spaním. Poslední dobou Kvíča vyžaduje i pohádky ze vzduchu - mluvené pohádky, což aspoň člověku pořádně promasíruje mozek.

Rozplakala vás třeba nějaká pohádka? Takovou Popelku obrečel kdekdo...
Nejsem si jistý, jestli jsem plakal u nějaké pohádky. Vím ale určitě, že mi v dětství slza ukápla u filmu Vinnetou: Poslední výstřel. Když Vinnetou umírá v rukou svého bledého bratra Old Shatterhanda. To byl pro mě nejčernější den mého tehdy mladého života.

Zdroj: Blesk magazín



Komentáře:

Jsem pěknej pošuk

Jméno:  
E-mail:  


qTZbqkEHuXRNwxqp - 13.09.2012, 23:08:02
Iron Maiden je moje nejoblibenějši klapea,kdyz jsem začel poslo - uchat matal tak jsem začel poslouch Iron Maiden,nevynechal jsem a - ni jedno vystoupeni v Česku mam doma všechny ce9dečka a dvd je - to moje nejlepši skupina na světě -