rozhovor
Milan Špalek: První koncert je vždycky zkouška
(16.10.2017)Eva: Ahoj! Jsem ráda, že tě zase slyším! Jak se vede po prvním koncertu?
Milan: Ale jo, dobrý (kašel a silně zastřený hlas). Vzbudila jsi mě.
Eva: To je mi líto (popravdě spíš údiv, než upřímná lítost). Jak to, že touhle dobou…?
Milan: Jsem klasicky nějak nachcípanej a skolilo mě to.
Eva: Počkej, počkej, jak můžeš fungovat při koncertu?
Milan: no musim. A to Ota přišel úplně nachcípanej, totálně. A musíš to odehrát (kašel).
Eva: Ne, to není možný, vždyť ty nemůžeš ani mluvit bez kašle, jak jsi to dal nebo Ota? Co používáš, čím to prolejváš?
Milan: Ničím. Prostě to musíme dát. Koncert přece nejde zrušit. Navíc už vůbec nepiju, asi od začátku léta.
Eva: Jakože vůbec?
Milan: Jo, tvrdej vůbec! Pivo jsem měl včera jedno poprvé po dlouhý době, takže občas sklenku bílýho vína…prostě musel jsem zhubnout a dát se do kondice. V létě jsem po fesťáku zjistil, že to nedávám, že jsem úplně hotovej, udejchanej, unavenej.
Eva: Takže vynucená úprava životosprávy?
Milan: No jasně, bude to záhul a bez tohohle bych to nedal. Je to devatenáct koncertů. Měl jsem přes sto kilo, bez kondice…takže teď jsem normálně třeba hodinu denně zvedal činky a tak. A šlo to dolů.
Eva: No jo, líný muž a těžké činky☺…ale to asi nebylo všechno?
Milan: …no jasně, jídlo bez cukru, bez mouky, jen maso.
Eva: Tak gratulace! Ale teď mi řekni, co jsem vlastně chtěla vědět. Jak jsi spokojený s prvním koncertem tour?
Milan: Hele jako s prvním koncertem. Vychytáváme na něm mouchy jak technický, hlavně světla a kam kdo bude chodit, tak na playlistu. Letos třeba kluci chtěli nějaký změny a dali třeba „žízeň“ nezvykle dopředu. Vůbec playlist je trochu na prvním koncertu zkouška. Koukáš na lidi, jak se chytnou, jestli je udržíš ve varu nebo kde se to začne vytrácet. Proto musíme sledovat reakce lidí nejen v první lajně, protože ty většinou jedou na všechno, protože znají i nový pecky. Ale devadesát procent přijde na tyhle halový tour prostě ze zvědavosti, podívat se na tu partu kolem Pepy Vojtka a nehledají jen kontakt s kapelou. Oni chtějí vidět víc, světla, chtěj nějakej zážitek a k tomu třeba patří samozřejmě perfektní zvuk. Hodnotěj to jako celek a co se týče muziky, chtěj slyšet to, co znaj.
Eva: Popravdě měla jsem právě signály z plochy, že reakce publika v Chomutově nebyly až takový, jak bývá zvykem a že jste při pohybu nešli zachytit pohromadě a při chvilce nepozornosti se lidi museli spokojit s tím, že někoho z vás viděli jen dvakrát třikrát za koncert. Je to možné nebo to byl jen dojem?
Milan: je to možný. Je jasný, že první koncert je vždycky zkouška. Je to tak, že pronájem stage není opravdu levnej a nemůžeme si dovolit to někde postavit a měsíc zkoušet, jak se budeme pohybovat. A ani to nemá cenu, protože pohyb se řídí playlistem, na tuhle pecku budeme tady a na tuhle se zase sejdem jinde. A další věc, že jinak jsme rozmístěný třeba na refrény. No a když se po prvním koncertu trochu upraví pořadí pecek, třeba aby to gradovalo tak, jak chceme a jak se chovaj lidi, tak nemá cenu to nijak dopředu zkoušet. Improvizuje se a zkouškou je pokaždé první koncert, při druhým se to nastaví trochu jinak a tak to jde dál, až se to postupně…
Eva: …vystajluje. Souvisí s tím i výběr místa prvního koncertu? A můžeme říct, že v Praze to bude úplně top? S tím souvisí i moje další otázka, jestli se budou v Praze točit záběry na dývko?
Milan: Jo, pro první koncert vybíráme místo, kde není velká kapacita, abychom si neusekli moc velkou ostudu☺ (velký smích). A taky místo, kde se často tyhle koncerty nedělají a lidi jsou takový trochu “nedotčený“ a budou reagovat přirozeně. Dá se to podle nich líp nastavit, nejsou to ti protřelí „kritici“, je to takovej přirozenější vzorek. Tam jsme třeba zjistili, že zvolený intro nebylo úplně to pravý a teď víme, že ho do Karlových Varů změníme. A co ses ptala dál? Jo Praha, v Praze se pravděpodobně točit bude, není to ještě úplně domluvený, ale asi by byla škoda to nenatočit. Jenom je to dost drahý, ten milion jen za kamery není úplně málo.
Eva: Ale do vánoc to asi na desce nevyjde, že? Na to není čas? Že bychom si dali něco pod stromek, když se nedostaneme do hal?
Milan: to nééé, s tím je fakt dost práce a to letos rozhodně nebude.
Eva: Takže letos tour a basta! ☺ … a pak se uvidí. Ještě se ale musím zeptat na jednu věc. Objasni mi, proč volíte tenhle typ stage? Proč to nedáte prostě na klasice. Mě by to vůbec nevadilo, já mám raději ten hutnější projev, vidět vás klasicky na běžným podiu, nikam nemůžete utéct…
Milan: …no právě. Uvědom si jednu věc, nechodí na nás jen lidi, co chtějí kotel a co znají všechny pecky. Jak jsme se o tom bavili, přijde opravdu hodně lidí, co by na nás byli nucený koukat z dálky, když by byla stage jen na jedný straně a byli by asi otrávený. Chceme nabídnout maximum všem ať najdou všechno, co chtějí najít. A to se týká hlavně efektů a zvuku. Proto jestli máš lístek nahoru, jdi tam. Užiješ si to, nepřijdeš o žádný světlo, žádnej efekt a zvuk je tam hustej. Poslal jsem tam na zkoušku kluka a říkal, že na tribunách mu vibrovaly nohavice celej koncert a na všech místech. A o to nám jde. Protože vem si jednu věc – jedem pořád stejný pecky a ještě na stejným pódiu – tak to by byla nuda i pro nás a co teprv pro lidi. Musí nás to bavit. Protože až to skončí, chcem bejt nabitý, čeká nás taky práce na nový desce.
Eva: A jak to vypadá?
Milan: no něco už je, ale musí si to sednout. Po vánocích musím začít. Do Španěl odjíždím na Silvestra, budu tam tak dva měsíce a pak se uvidí.
Eva: Tak teď se to hodí krásně navázat na ten náš zimní rozhovor. Jen mi ještě řekni, kde víc tvoříš? Doma nebo ve Španělsku?
Milan: doma, ve Španělsku jsou furt kámoši, není tam klid. Ale tam se to utváří a doma už to jede.
Eva: Tak ať ti to jede! A my jedem dál (následuje přesun v čase, před oslavu Milanových narozenin s fanklubem – Teplice, leden 2017).
Takže Milane, jsi často ve Španělsku, svém druhém domově. Nejezdíš tam jenom chytat ryby, ale spoluvlastníš rybářský kemp Buena Vista. Jak tahle myšlenka vznikla? Vím, že máš k vodě už vzhledem k vyučení blízko (smích), ale bylo původním cílem pouze vytvořit zázemí pro sebe, nebo ses chtěl dát rovnou na podnikání a dělat zase něco jiného než muziku? … (a další otázky už volně navazují na průběh rozhovoru).
Milan: ne to je jinak. Mí dva kamarádi měli ten kemp a měli tam třetího a s tím se nějak nedohodli. A já jsem tam jezdil. Léta jsem jezdil do Španělska a vlastně ti kluci se dostali do nesnází a přišli za mnou, jestli bych nechtěl podíl v tom kempu. Já jsem tenkrát, protože jsem tam jezdil furt, tak jsem si říkal, tak jo, já si ho koupím. Koupil jsem si ten podíl s tím, abych tam mohl jezdit, prostě někam do svého. Mezitím se to rozpadlo a nakonec jsem tam zůstal já s tím kamarádem. My jsme si vzali třetího kámoše, se kterým to všechno funguje a to podnikání vůbec nedělám já, to všechno dělá Pája (manželka). Takže ta se stará o kemp, lidi, dělá to jako firmu a já prakticky sedím na terase a jezdím tam na ryby. Takže jsem si řekl, že to nějak půjde. Teda je pravda, že Pája mi to jediná rozmlouvala, říkala, vůbec to nedělej, tady máš svojí muziku a tak jsme se nakonec dohodli, no dohodli, to bylo spíš takový, vyplynulo to z toho samo, že se o to začala starat sama ona, abych já měl klid dělat tu muziku. Takže ona to nenápadně přebrala celý po mě, ten kemp, a teď je to její. Vlastně její práce, její dítě.
Eva: Aha, a ty jsi tím vlastně získal jistotu relaxace na nějakým svým místě.
Milan: přesně tak…
Eva: No jasně, abys nemusel jezdit sem tam, přece jen je to dost daleko.
Milan: ano, takže je to vlastně Páji práce a moje dovolená…
Eva: A jak dlouho už kemp funguje?
Milan: hele, ten kemp, nevím jak dlouho, tak sedm osm let…My jsme tam šest let, dejme tomu, asi tak nějak.
Eva: Kdo jsou Vaši zákazníci - zkušení rybáři nebo i amatéři?
Milan: všichni, hele, jezdí tam češi hlavně, občas němci, ale spíš jsou to z 60-70% spíš kámoši nebo známí, jo. Protože, oni se tam vracej, furt dokola.
Eva: Tak to je ideální, ne?
Milan: 70% lidí tam jezdí v roce třeba dvakrát, protože už jsou to známí a většinou jsou to rybáři, který už něco uměj, že jo, to je jasný. Nejezdí tam zase úplní začátečníci, protože ono to není zase taková prdel, jet si jen tak do Španělska zachytat ryby.
Eva: Přece jen, co tvá přítomnost v kempu ještě obnáší? Ty jsi o tom sice už mluvil, ale ještě to trochu rozveď - děláš hostům snídaně, navazuješ vlasce, jezdíš sám i jako průvodce? Nebo na vše pouze dohlížíš?
Milan: Ne, já na to ani nedohlížím. Já tam vždycky jenom opravdu dřepím, vegetím a chodím na ty ryby a to je tak všechno…No někdy, když tam zrovna není číšník a řekne mi někdo, že by si dal pivo, tak mu ho natočím. Což ty lidi hrozně irituje, a říkaj, ty krávo, má deset slavíků a dostal jsem od něj pivo. A já si říkám, vidíš, to jsem Ti ho měl zdražit, mistře…Smích…
Eva: Tak to by bylo Španělsko… a myslím, že to je dobrej závěr týhle části. Výčepák se Slavíkama. A teď k muzice. Hned první otázka směřuje ke klipu na Valkýru. Krásná Valkýra je mé oblíbené téma…
Milan: …prostě ti nesedla…smích
Eva: Je pěkná, ale jsem kacíř…asi mi nesedla…smích. Ale dál… takže, nás by zajímalo, proč právě Valkýra je první písničkou z nového CD, ke které jste se rozhodli udělat oficiální klip a kdo přišel s nápadem spojit vás se skupinou historického šermu Merlet?
Milan: Ty víš, že nevím…
Eva: Eva: Dobře. Tak zkusím…Pepa?
Milan: ne, to bylo … asi takhle to bylo. Oni nám kluci zavolali. Ty, co dělaj ty klipy, že by nám natočili klip. Půl roku mi psali na facebook, já jsem to půl roku nějak ignoroval…smích…a pak jsem řekl, tak jo. Takže to je spíš impuls od těch lidí, co dělaj ty klipy… oni to celý udělali, že jako nás spojili s těma lidma z Merletu, je to vlastně jejich práce, my jsme tam jenom v těch …. železnejch…hadrech.
Eva: A při tý nabídce šlo už rovnou o Valkýru nebo…?
Milan: jo, oni chtěli Valkýru. Chtěli udělat vyloženě klip skupině Kabát a my jsme řekli, že tedy zkusíme tu Valkýru. My jsme chtěli udělat první klip takovejhle, no a oni vlastně napsali scénář, celý je to práce tý firmy, která dělá klipy.
Eva: …a že jste neudělali třeba Mysliveckej bál, tedy ples?
Milan: už na tom děláme, letos chceme, samozřejmě scénář jsem si vzal do ruky já…smích…takže to bude mazec!
Eva: Tak to bude mazec, ale bude to trvat dost dlouho…smích
Milan: bude to trvat dlouho, ale bude to mazec! … smích… protože, jsem chtěl udělat mimochodem klip na Ebeny. Tenkrát jsem to měl celý vymyšlený, bylo to výborně vymyšlený, takže samozřejmě jsem oslovil i bratry Ebeny a bylo to udělaný tak, že vlastně by byl záběr od kolen dolů a prakticky nebyl by tam vidět nikdo, jenom ty nohy…V celým tom klipu by byly jenom ty nohy a jenom ty obrovitý rány těma tyčema…smích…a různý nohy, třeba punkový nohy, gladiátory, baletky a tak …
Eva: Tak to je dobrý!
Milan: … prostě by tam byly různý nohy, různejch zaměstnání, oborů a lidí…a do těch by řezali ty Ebeni těma tyčema, který by byly těch opravdickejch Ebenů …smích… Chtěl jsem tam vyloženě je, Markovi jsem to říkal, že by tam prostě chodily nohy toho Marka Ebena, ale nebyl by v tom klipu vidět a hrál by to doopravdy Marek Eben…smích (mnoho smíchu).
Eva: A jak by se to poznalo? Že to jsou jeho nohy? …smích
Milan: … to je právě ten fór…smích… no, to je právě ten fór! Hele, já mám hrozně rád takový věci, že třeba jsme dělali písničku Králíci a já jsem vzal telefon a zavolal jsem Maláskovi, mladýmu, to je jeden z nejlepších klavíristů a já jsem mu zavolal, a říkám: potřebuju, abys mi natočil klavír do jedný písničky a on se sebral a přijel, chudák, nikdy v životě jsem ho neviděl. Přijel za mnou za docela dobrý prachy, přijel do toho studia, tam si sedl a říká: máš to na listě někde? Máš to v notách? Já říkám: ne, já mám jen tohle…zvuk trubky…smích….smích…
A nechal jsem ho zahrát opravdu jen ten part, co je před Králíkama…smích…Nechápal nic vůbec nic…smích… Koukal na mě a říká: vždyť to zahraješ taky…a já říkám: no to je jasný, ale ty jsi Malásek, tak mi to zahraj… Takže Malásek zahrál tuhle kravinu a dostal za to asi deset tisíc a zase jel domů…smích… a říkal: to si děláte prdel, to jsem ještě nikdy nezažil.
A to samý jsem chtěl s těma Ebenama, že bych jim strašně zaplatil a oni by přišli a jenom by tam byly jejich nohy…
Eva: Počkej, znovu: … a oni jako že jo teda?
Milan: jo, oni by to udělali pro nás…Dokonce zadarmo, říkali…protože jim to přišlo strašně vtipný…smích
Eva: Počkej, tohle ale půjde ven, všechno! …smích
Milan: No, ať to jde ven…smích
Eva: Tak to nemá chybu… to můžu! …pořád smích.
Milan: smích… a víš co? Já bych volal i Willisovi, kdybych na to měl …smích. A byl by tam třeba jenom jeho pravej loket!
Eva: No to nemá chybu! Tak to mě baví! Dobře, kde jsme skončili? Teď jsem se ztratila trošku…smích…Ještě jedna otázka ke klipu: jak moc těžké bylo pro členy kapely, naučit se šermovat? Učili jste se šermovat?
Milan: Neučili…Jako oni nás chtěli naučit šermovat, ale nezvládli to…smích…vůbec…je to vidět v tom klipu…smích…my jsme sotva ty meče unesli…smích..
Janinka: Jakože to je hrozně těžký?
Milan: … hm, hlavně ty obleky maj snad 40 kilo, to se nedá nosit…
Eva: Ani jste se neučili šermovat aspoň natolik, aby nebyly markantní rozdíly mezi historickými šermíři - profesionály a vámi?
Milan: Tak byli tam ty markantní rozdíly, to snad každej viděl. My jsme ty meče sotva zvedali a ty kluci s nima lítali jak pitomci…měli tu fyzičku…co my nemáme.
Eva: A proto jste zvolili zrovna tuhle grafiku?
Milan: … no právě proto jsme zvolili tu grafiku…smích…jinak by se na to nedalo koukat…smích
Eva: A co takhle nějaká veselá "historka z natáčení", nebyla by?
Milan: no dyť, tam byl problém jedinej, že jsme sotva unesli ty zbroje a meče, že jo…Takže Hurvajs prakticky furt seděl! A pak jsme ho zvedli...smích…postrčili, on popoběhl a zase si sednul…smích…takže Hurvajz. Přece jenom, abych byl upřímnej, tak to není ten člověk, kterej by jako nosil na sobě 40 - 60 kilo a byl úplně v pohodě … já je unesu, ale já mám 100 kilo, že jo, já ty věci unesu, ale taky mi to dalo zabrat a nic veselýho se tam nedělo…
Eva: A na které písničky se ještě můžeme těšit, že k nim uvidíme klip?
Milan: no chtěli bysme ten Mysliveckej ples, jenomže ono už je pozdě, ono už je dva toky po desce, že jo zase…ale Mysliveckej ples bysme chtěli udělat.
Janinka: Ale nám to nevadí, že je to dva roky.
Milan: Ale nám to vadí, protože už je to dlouho…a samozřejmě se to musí zaplatit…
Eva: No jo zaplatit…Kolik tak stojí takovej klip?
Milan: Jak kterej …některý jsou fakt drahý a prakticky dneska už se nedaj nikde pouštět, tak je dát na You Tube, takže vlastně ty kapely dělaj klipy, jaký dělaj, za pár korun, protože to už nedává smysl… ono se to prodraží a takže ten klip je spíš jako dárek, protože Kabát už jede tak setrvačně, že vlastně ani ty klipy nepotřebuje, dá se říct, nebo jako potřebuje samozřejmě, ale když uděláme koncerty, na které ty lidi přijdou, tak nám to stačí, ty klipy děláme vyloženě, když si řekneme, že si uděláme klip a ty finance na to holt musíme vytáhnout z vlastních kapes, jo? Protože nám to nic nevydělá nebo nezaplatí nám to nikdo dneska jako sponzor…
Eva: To bych neřekla, to je zajímavý…tu cenu bys prozradil?
Milan: Vůbec netuším, co to stálo, kolem půl milionu asi, tři čtvrtě asi tak…
Eva: A to jste jakože platili ze svýho?
Milan: No nikdo jinej to nezaplatí…jako prostě sáhnu do kapsy a zaplatím.
Eva: No tak to lidi asi moc nevědí… Je toho vůbec dost, si myslím, co fanoušci kapely o kapele nevědí. Tím, že moc neexhibujete, jste sice možná pro lidi vzácnější, ale zase si kdekdo vytváří svoje vlastní hodnocení. Třeba v diskuzích na webu. Třeba se tam čas od času naráží na to, že …
Milan: … že jsme jednoduchý, ne?
Eva: Ani ne, spíš ta pořád stejná klasika: že dřív to bylo lepší a že teď to stojí za...., že už nejste, co jste byli dřív… většinou jsou to strašně dlouhý příspěvky, jakoby se v nich kapele něco vyčítalo, zároveň vám raděj, jak byste měli vystupovat, psát pecky, hlavně moc neexperimentovat, držet se svýho kopyta a tak …Většina těch lidí to asi myslí dobře, ale vyznívá to divně, skoro jakoby chyběla tolerance. Fakt je, že není sranda něco napsat tak, aby tu myšlenku všichni lidi správně pochopili… V těch diskuzích to tak je, pak jsou tam rozstřelky, dostane se to kolikrát někam úplně jinam a co byl ten klíčovej moment, se pak někde vytratí.
Milan: A o co šlo, aranže, kytary? Že je to jednoduchý, že to bylo vymakaný dřív, ne? To většinou píšou většinou metlíci…
Janinka: Třeba se to týkalo kytar, že dřív byly takový jako, lepší… že teď už tomu tak nedáváte…
Jo, jasný.
Eva: Tak je to jako logický, že na diskuzích jsou lidi, co se tam rozepisujou, někdy trochu exhibujou, ale je blbý, když se dokola opakujou a nepřipuštěn jinej názor. Až to Otu asi nas..lo, tak tam řekl, že považuje poslední album za nejlepší nebo jedno z nejlepších a že prostě se svou prací jste spokojení a hotovo.
Milan: To je pravda. A mimochodem lepší už nenapíšem…
Eva: Hele tady se trochu vrátíme, přečtu ti ten příspěvek na webu kabati.cz…jestli Tě to zajímá, cituji…,,Ahoj Oto, já tě znám, ty mě neznáš? ☺ Já se přiznám, že mám rád písně bohaté na instrumentální složku, to znamená hodně sól, různorodost, zvraty, nečekané pasáže… nejsem z těch co brečí, že nehrajete trash jako na začátku ani v to nedoufám a nějak o to nestojím… jsem váš fanoušek od Děvky. Pak miluju ty vyhrávky třeba např. v Nejsem z USA, Dávno už vím, Až pro mě přijdou…Ale čím dál víc mám pocit, že ta hudba záměrně jednodušší, za celou poslední desku od tebe jako výborného sólového kytaristy téměř nenajdu pasáž, kde by na řadu přišla Tvá sólová chvilka, kde se pořádně předvedeš. Ke konci písně Proti proudu, tam potěší v pozadí, jak si tam vyhráváš se sólovou kytarou, dost to píseň obohatí a zahustí…
Milan: To si tam vyhrává Tomáš, mimochodem … smích
Eva: Počkej…ještě to pokračuje: teď ti připadá, že jsem těžký metalista …
Milan: …no, já Ti k tomu něco řeknu, víš o čem to je? To jsou zase ty posraný mantinely!
Říkám Ti, to je o tom, že my jsme si třeba řekli, že od Corridy?, jo od Corridy, jsme si řekli, pojďte dělat ty desky bez těch trapnejch debilních sól, úplně, protože ty sóla jsou fakt jako…k čemu to je dobrý? To je jenom proto, že to vymyslel? Kdo to vymyslel? ☺ Myslím, že Chuck Berry nebo někdo? Kdo ty jo vymyslel nějaký sólo…
Eva: No a co, že někdo vymyslel sólo?
Milan: No jasně, někdo vymyslel sóla ňáký, pak všichni hrajou sólo na kytaru…takže musí být sloka, refrén, sloka, refrén, sólo, sloka, refrén, konec…a jakmile nedodržíš tenhle postup, tak to některý lidi prostě nechápou, což je kravina, že jo…já prostě nevím ani, k čemu ty sóla jsou dobrý, ty vole, za prvé je to hnusný, zvuk těch kytar…já bych nejradši měl kapelu ze samých basáků…smích ☺
Eva: To je dobrá myšlenka…smích
Milan: Fakt mi to přijde, že ty sóla jsou samoúčelná blbost, která tam je, která tam musí bejt…jo když se tam hodí, tak ho tam přece dáme, ne… ale když se tam nehodí…no potřebuješ tam sólo nějaký?
Eva: Já je nepotřebuju, já mám radši, když muzika jede.
Milan: teď jako někdo sedí a říká, kdy už bude to sólo? Kdy už to bude, no tak to je magor… my nejsme Iron Maiden ty vole…Ty jsou sólový, já je třeba v životě neposlouchal a ani nebudu…A ty hrajou sóla, že jo, a ještě hnusný teda mimochodem…smích
Eva: Ota na to odepsal: ,Ahoj, asi se neznáme, i když podle Tvých komentářů to vypadá, že jo. Poslední CD do Pekla do Nebe je aranžérsky a instrumentálně jedno z nejnáročnějších, jaký jsme kdy natočili. Je za ním spousty práce nejen od nás, ale i od producentů M.Cimfeho a J.Helešice, který s námi na kytarách pracoval nejvíc. Snad si nemyslíš, že při tvorbě nás ženou nějaký komerční důvody, to nemůžeš myslet vážně. Nedávno jsem si po delší době pustil naše poslední CD s odstupem poslechl, a musím říct, že bych na něm nezměnil ani jeden tón, ani jedno slovo. Jsem s ním absolutně spokojený, což se mi stává málokdy. A reakce lidí na něj, je úžasná (snad to nezní namistrovaně) ale je to tak. Na začátek devadesátek se skutečně nevrátíme, oni ty takzvané návraty ke kořenům nekončí moc dobře ☺ (když nevíš kudy kam, tak se vrať ke kořenům, viz. Metallica, bohužel…) Měj se fajn jo a díky za názor
Milan: hm, dobře to napsal, pod to se podepíšu …to už jsem přestal dávno řešit, tyhle věci, no kdybychom to měli řešit, víš co chtěj lidi, no tak to by byla potom komerce, že jo…kdyby nám někdo radil, jak to máme dělat a my jsme to tak dělali, jenom abychom se zalíbili lidem? No to je kravina. Ale zaplať Pán Bůh, že to ty lidi řešej, že nás řešej, že jo…Co kdyby to nikdo neřešil, tak bychom seděli u těch počítačů, a koukali, že nikdo nic nepíše…smích
Evča: Ale jak tam psal ten návrat ke kořenů, mě tedy napadlo něco úplně jiného, třeba udělat nějaký turné jenom starejch pecek…
Milan: no to napadá každýho… ale kam s tím, lidí by přišlo málo…
Evča: Ale mě se zdálo, že třeba na Vypichu jste si ty starší pecky hrozně užívali…
Milan: no jo, ale vem si třeba že AC/DC přijedou (teď už asi těžko), ale přijedou a odehrajou svojí poslední desku, nebo poslední dvě desky a nezahrajou nic z druhé a třetí a že oni měli ty první věci našláplý. A teď zase na druhou stranu my by jsme řekli, že se ty starý věci znovu naučíme, nějak to odehrajem a ty lidi fakt budou koukat jak vrány, protože 70 procent lidí už je nezná. Teď choděj nejvíc lidi, tak max od Dole v dole a těch starších hodně ubejvá. Hlavně to album Dole v dole nakoplo tak strašně tu novou generaci, že vlastně ta generace co byla před tím ta už vůbec nechodí…
Eva: Je to tak…ale přitom na webu se o tom píše dost často
Milan: ono by to šlo do klubu, jo … ale kvůli klubu se naučit všechny ty pecky…možná někdy…no dalo by se třeba i víc klubů objet s tímhle, ale pozor mimochodem, Josef má posazenej hlas úplně jinde než měl dřív…
Eva: No to je pravda.
Milan: takže transponovat všechny ty písně…
Eva: Když to budete transponovat a ono to bude znít jinak a lidi, co to znají si řeknou, hele ty pecky tak vůbec nezněly, ty pecky nebudou srovnatelný. Prostě ty vejšky tam měly svý místo a po transpozici to bude jiná věc.
Milan: no ano, jo to Má jí motorovou mimochodem Pepa zazpíval na doraz, jako, že byl v tom nejvyšším tóně…jako origoš už to stejně nezazpívá. A mimochodem…na playback nehrajeme…
Eva: To je hezkej konec, docela…že jo?
Už?
Janinka: Ještě něco, často se řeší, co bylo před dvaceti lety. My naopak řešíme, co bude za dvacet let, až budeme o berličkách a od vstupu budeme utíkat, abychom mohli stát u první lajny! A naši vnuci se o vás budou učit ve škole, jestlipak víš, že speciálně ty jako textař jsi tématem diplomky jedné studentky z Brna?
Milan: to ses spletla, ne?
Eva: Ne, ne, taky jsem zírala – Jmenuje se to Poetika písňových textů Milana Špalka a můžeš se tam dočíst o leitmotivech své tvorby včetně charakteristiky jazyka tvých textů. Práci jsem ti přinesla, aby sis ji mohl prostudovat a použít ty leitmotivy, kdybys náhodou na některý zapomněl. Víš, jak to s tebou je. Takže ti předáváme studijní materiály a těšíme se na další desku, která jak předpokládám, bude mít úplně jiné parametry.
Milan v němém úžasu začal okamžitě práci studovat a myslím, že studium přineslo první ovoce v podobě promo fotek k právě probíhajícímu tourné. Pánové na nich působí značně sofistikovaně a v rukou jim chybí už jen ty červené trubky. Jen se obávám, aby příští deska nebyla tak trochu…pod vlivem leitmotivů.
Autorem dotazů byli Evča, Evita, Janinka (fanklub Kabát) a Dan z Kabati.cz.
Komentáře:
První koncert je vždycky zkouška!
alexandra Bábíková - 20.11.2017, 20:36:02
Těším se na vas kabati!!!!
alexandra Bábíková - 20.11.2017, 20:33:21
Ahoj všem těšíte se na zítřek ?? Na koncert Kabátů v Brně - 21.11.2017 Já ano a velmi moc co vy ??? -
David - 18.10.2017, 14:35:43
Jak se vede jaký byl pocit jak ste byli na pódium
Jiřina Štěpánková - 17.10.2017, 19:35:29
Ahoj všem těšíte se na zítřek ?? Na koncert Kabátů v Brně - 21.11.2017 Já ano a velmi moc co vy ??? - Věřím tomu, ze i ten první byl super a přejí klukům brzké - uzdravení -