rozhovor

Extrémní relaxace Kabátu -

Už více než deset let funguje teplická skupina Kabát. Publikum si získává hlavně tvrzenou thrashmetalovou muzikou. První deska kapely vyšla už v roce 1991 s názvem Má ji motorovou. Následovalo album Děvky ty to znaj s dnes už kultovní písní Žízeň. Později vyšel kovbojsky laděný projekt Colorado, pak alba Země plná trpaslíků, Čert na koze jel a předloňské MegaHua. Nejnovější deska se jmenuje Go satane Go. „Dneska se hraje v rádiích a televizi jenom naprosto totální pop a přesto ti mladí chtějí poslouchat něco, co má v sobě mnohem větší energii. Tak poslouchají nás,“ tvrdí baskytarista Kabátu Milan Špalek. S ním a kytaristou Tomášem Krulichem, jsme si povídali o způsobu relaxace, o turné, a muzice vůbec.

Pánové, kolik času dáváte muzice?
Milan: "Asi většinu, protože před šňůrou vždy hodně hrajeme a zkoušíme, pak jsme na turné a po něm většinou začínáme dělat další desku." Tom: "Kytary máme vlastně v ruce skoro furt."

Jak relaxujete? Volíte v duchu své energické muziky také nějaký energický, extrémní sport?
Milan: "Extrémním sportům se samozřejmě věnujeme. Já chodím na ryby, extrémně chytat. Hurvajs se věnuje raftingu, Oťas zvedá činky a Tomáš má jako extrémní sport ženský."
Tom: "On kecá..."

Proč zrovna ryby?
Milan: "Mě to baví, protože jedu skutečně extrémní rybařinu. Běháš kolem řeky, mlátíš prutem do vody a čekáš, až něco chytneš. Mám ale taky spoustu dalších zájmů. V zimě třeba jezdím na prkně. Nedávno jsem byl na Kaprunu sjíždět ledovec a to byl vál."

Jak trávíte čas na turné? Zkoušíte?
Milan: "Na šňůře se vůbec nezkouší. Jenom před koncertem si vždy uděláme klasickou zvukovou zkoušku o pár písničkách. Jinak platí, že jeden den vždy hrajeme, jeden den máme volno. A v tom volným dnu si každý dělá, co chce. I když, nakonec stejně většinou skončíme někde v restauraci."
Tom: "To je taky tím, že skoro po každým koncertu se objeví člověk, který nás pozve na slavnostní otevření nějaké hospody nebo něčeho podobného, tak přece to neodmítnem..."

Nehrozí u vás během koncertní šňůry ponorková nemoc?
Tom: "Ponorka nehrozí. My jsme na šňůře vždycky jen pár koncertů. Jsou ale kapely, který hrají třeba sedmdesát vystoupení ročně a to už je pak síla."
Milan: "Máme teď devět koncertů, pak je pár měsíců pauza a teprve v létě nějakej festival, takže se na šňůru vždycky spíš hodně těšíme."

Zmínili jste festivaly. V čem jsou pro vás vystoupení na nich odlišné?
Tom: "Vlastní koncert je pochopitelně o sto procent lepší. Když máme svůj aparát, svýho zvukaře, svýho osvětlovače a svou techniku, tak se nám hraje výrazně líp, narozdíl od fesťáků, kde máš všechno erární. Festivaly jsou ale zase dobrý v tom, že se tam sejdeme s muzikantama, se kterýma se nevidíme třeba celej rok. A takové setkání většinou končí podařeným mejdanem."

Pojďme se teď chvíli bavit o probíhající šňůře koncertů. Co máte pro fanoušky nachystáno?
Milan: "Máme tam nejlepší možný zvuk, který se dá u nás pronajmout, nejlepší možný světla, který se dají pronajmout, spoustu různých efektů a obrovskou obrazovku o rozměrech 6 x 5 metrů. Mám ještě něco dodávat?"
Tom: "Když už si člověk dnes zaplatí dvě stovky jako vstupné na koncert, tak kromě toho, že něco uslyší, chce taky něco vidět a chce odejít spokojený. Když odejde naštvaný, že vyhodil do luftu dvě kila, tak si můžeme být jistí, že už na koncert nikdy nepřijde."

Co vás přimělo k tomu udělat takhle monstrózní show?
Milan: "Asi to, že lidi mohou na koncertech různých velkých světových kapel vidět hromadu zajímavé cizí produkce a říkají si: Ty jo, proč to tady nikdo nedokáže? My se snažíme to dokázat, přiblížit se těmto partám. A proto to děláme s nejlepšíma lidmi, kteří tady v tom frčej."
Tom: "Vždy je potřeba přijít s něčím novým. Starý efekty musíme nahrazovat, protože některý věci se už dělaly stokrát a lidi by mohly omrzet. Příští šňůru si třeba zas budeme říkat: Ty vole, to už tady ale bylo, dáme tam něco nového."

Co vás čeká teď po turné?
Tom: "Chvilku odpočinek a pak začneme dělat zas na nový desce. Každý si doma střádáme různé nápady, melodické nápěvy, refrény a pak se slezem ve zkušebně, zahrajeme si to, něco vybereme a to doděláme. Z těch věcí se zas vyberou ty nejlepší, Milan je opatří textem a pak už písničky nahrajeme na desku."

Zdroj: Luboš Rosi, www.part.cz

Komentáře: